Den osmý - 8.4.2016
Jedeme domů!!!
Den sedmý - 7.4.2016
Tak dnes dopoledne bylo jenom psaní deníků. Byla také vyhlášena "drsňárna," což je naše tradiční výzva pro děti, které si chtějí dokázat, že na to mají. Většinou to bývá zdánlivě jednoduchý úkol, který se ale posléze ukáže jako těžko splnitelný. Děti se zapisovaly a my jsme je (jako vždycky) pěkně děsili :-)
Odpoledne jsme odstartovali honbu za pokladem (bonbóny a trilobiti - nejžádanější zboží ve Šlovicích). Děti byly opět rozlosovány do smíšených družstev, která obsahovala žáčky ze všech tří tříd. Zavedli jsme je ke zprávám, které každému družstvu zvlášť měly prozradit, kde se nachází ten jejich poklad. Byla to místa známá ze všech našich dosavadních aktivit, takže všichni věděli, kam jít. Problém byl ale dostat se dovnitř pet lahví, ve kterých byly dobře zapečetěné zprávy pomocí pevné izolepy. A jen jedna zpráva byla ta pravá. Nakonec vse všichni ke zprávám dostali a našli i poklad, o který se pak spravedlivě rozdělili. Po večeři nás čekalo vyvrcholení dne - drsňárna. Úkol . vyběhnout za 30 sekund příkrý svah, který byl za hotelem. Jednoduché? Někteří vypadali po doběhnutí na umření nebo aspoň na to, že si budeme moct detailně prohlídnout, co měli k večeři....... Paradoxně obě děvčata, která šla do drsňárny - Sofča a Jana, vypadala po vyběhnutí celkem v pohodě a jejich čas patřil k těm nejlepším. Nejrychlejší byli Ondra s Vítkem, ale 30 s nepokořili. Byli pak trochu rozvrkočení, tak uspávání trochu vázlo :-)
"............Měli jsme se pomocí nápovědy dostat k pokladu. První úkol byl dostat se k nápovědě. Nápověda byla v lahvi, která byla pověšená za provázek, který byl uvázán na stromě. Nejdřív jsme museli vymotat láhev z provázku. Potom láhev otevřít, což bylo dost těžké, protože byla zalepená izolepou a my jsme neměli po ruce nůžky. Nakonec se nám to podařilo. v láhvi byly tři papíry a jenom na jednom z nich byla nápověda. My jsme rozbalili všechny tři, ale až v tom třetím bylo napsáno, že máme jít k elektroskanzenu a dvacet kroků od hlavní brány je poklad. Na dalších dvou papírkách bylo napsáno :"Ne, ne, tenhle to není," a "Musíš hledat jiný." To nás docela naštvalo, protože ty papírky byly zalepený izolepou a my jsme je museli rozdělávat zubama................."
Den šestý - 6.4.2016
Opět bylo ráno učeníčko mučeníčko - ale jenom psaní deníků. Po kráťounkém poledním klidu na nás před penzionem čekaly dva autobusy. Tedy vlastně jeden autobus a jeden minibus, do kterého jsme se samozřejmě nacpali my, páťáci. Jeli jsme takovou vyhlídkovou jízdou do Branova, odkud jsme šli pěšky asi 1,5 km do Luhu, kde je pověstný přívoz přes Berounku, o kterém psal ve svých knihách Ota Pavel. Prohlédli jsme si jeho pamětní síň a nechali se paní převoznicí převézt na druhou stranu (děti viděly opravdové bidlo), kde už čekaly opět naše autobusy. Následovala už kratší cesta do Rakovníka, kde měly děti asi hodinový rozchod. Po návratu na penzion sehráli naši kluci plánovaný zápas ve fotbale se školou s Podbořan, která je tu s námi. Vítězství 3:1 bylo odměnou hlavně pro moc hezky fandící fanynky týmu :-) Večer pak byla dlouho očekávaná diskotéka, na kterou se zvláště hoši pěkně upravili pomocí v Rakovníku zakoupených různobarevných sprejů na vlasy. No, stejně toho moc nebylo vidět - pořád blikala různobarevná světla, tak všichni vypadali stejně stejně (ale klukům to neříkejte:-) Užili si to všichni, kdo chtěli, opravdu pěkně....
".....Přijeli pro nás dva sympatičtí pánové, kteří nás tam odvezli. Nejdřív nás vyhodili a my jsme šli pěšky k památníku OtyPavla....."(Mirek H.)
"....Tam nás paní převoznice přebidlovala přes Berounku...." (Terka Š.)
"...... Poté jsme šli do města, kde jsem si koupil červený lak na vlasy, pizzu a dva kopečky zmrzliny. Na diskotéku jsem si udělal ty červené vlasy. Diskotéka byla super. Pak už jsme šli spát. Dnešní den rozhodně 10 z 10." (Dan K.)
"... K večeři byl guláš a po večeři byla nej diskoška, jakou jsem kdy zažil..." (Vítek S.)
".....Po večeři byla odveta ve fotbale, ale ještě před tím Jana nemohla rozdejchat, že Barcelona prohrála s Realem...." (Adélka K.)
"... Pak jsem šla hrát proti druhé škole a vyhráli jsme 3:1. Bylo to spravedlivé, měli jsme tam rozhodčího. Potom jsme se oblékli a šli na diskotéku. Bylo to dobré, moc mě to bavilo, asi to byla nej diskotéka. Tancovali jsme a měli jsme tam dokonce i DJ (pan vedoucí). CELEJ DEN BYL DOBREJ!" (JANA Z.)
Den pátý - 5.4.2016
Dnes při výuce jsme zase zařadili netradiční prvek (čeština, vlastivěda, všeobecný přehled), hru "Hádej, kdo jsi." Oběť měla na čele lístek se svým jménem (Alžběta II., Messi, maxipes Fík atd). Docela legrace.... Po obědě byl první nákup odměn za trilobity a pak jsme šli pěšky na výlet do Skryjí, abychom se tedy podívali na ty skutečné trilobity. Ke skryjskému mostu jsme šli krásnou cestou kolem Berounky a pak jsme začali stoupat "cestou trilobitů" do kopce k muzeu. Po cestě bylo několik zastavení, jednak vyhlídky a pak místo, kde se daly najít v odloučené břidlici nějaké zkameněliny. Skutečně jsme i nějaké našli, ale ne trilobity, jen nějaké kousky s otisky rostlinek. V muzeu jsme viděli trilobity malé i velké, pokud se nám chtělo číst, dočetli jsme se i něco o jejich vývoji a o vědci Joachimu Barrandovi, který je celý život zkoumal. Cesta zpět byla dost rychlá a na večeři jsme dorazili se zpožděním. Po večeři jsme měli táborák s buřtíky (hitem byla ale stejně opečená houska) a po táboráku jsme si pak prošli noční procházkou okolí. Do pelíšků jsme šli dost pozdě, to bude vstáváníčko......
"......Nevím, jestli to mělo být součástí výuky, ale mně to moc nepřišlo (ale to vůbec nevadí), čtyři lidi si sedli na vysoké židle, paní učitelka jim na čelo napsala osobu nebo pohádkovou postavu a každý se ptal otázky ohledně té své osoby a musel uhodnout, kdo je. Já jsem byla ŘEDITEL.. Potom jsme si udělali legraci z paní učitelky a ta byla Simpson a Samara............" (Sára G.)
".........V půl druhé jsme šli do Skryjí. Byla to dlouhá a docela náročná cesta, ale dobrý bylo to, že jsme se vždycky u nějakýho potůčku zastavili a malinko se osvěžili (spíš zmáchali). Cestou jsme furt hledali trilobity.........Když jsme šli konečně do muzea,šli jsme po schodech nahoru, kde byli vystavení zkmenělí trilobiti (co já bych za to dala, najít takovou nádheru), bylo to úžasný......" (Justýna M.)
".....Cestou jsme šli do takového kamenitého kopce. Paní učitelky nám řekly, že když se budeme pozorně dívat, možná najdeme nějaký otisk. Já jsem našla dva, které jsem si nechala......Potom jsem se v muzeu prohrabovala v těch kamenech (protože Týna našla kus trilobita),já jsem sice nenašla trilobita, ale mušlička je taky dobrá...." (Terka Š.)
"...Šli jsme k muzeu Joachima Barranda, ale nezapomněli jsme se stavit ani v hospodě..." (Vítek S.)
".....Při cestě zpátky řekla Sára, že jí pan hostinský vrátil o 100 Kč víc. Hned za ním šla a dala mu je. Paní učitelka Řimnáčová ji pochválila a vysvětlila nám,že na vesnici to nemají jako v Praze, že tam pořád netočí jako o závod a že ta stovka je pro ně hodně....."
" U táboráku jsme všichni zpívali různé táborové písně, školní hymnu a kluci byli tak rozjívení, že u táboráku zpívali i rocky.........kdo bude chtít, tak může jít noční procházku. Já jsem šla. Když jsem vyšla ven, tak mi přeběhl mráz po zádech. Paní učitelka nám řekla, že půjdeme buď sami nebo po dvojicích nebo s paní učitelkou. Já jsem nesebrala odvahu jít sama, tak jsem šla s paní učitelkou, ale i tak jsem si to užila..........." (Hedvika R.)
".........Já jsem šla sama, protože jsem chtěla jít v úplném tichu a myslela jsem si, že kdybych šla s někým, tak by ticho nebylo....Když jsem dorazila k paním učitelkám, sedly jsme si na asfaltku a čekaly na ostatní. Když přicházela Jana s Mirkem, Jana si zpívala: "Tralala, tralala, kočička se posr..... " (Sofča K.)
"..........Ze začátku jsem se bála, ale pak vznikla nádherná bojovka..." (Terka P.)
"........Já, Mirek, Vítek a Sofča jsme šli sami. Na začátku jsme se nějak dohnali, Sofča si popoběhla a šla sama a my se taky s Mirkem rozdělili, ale potom jsem něco slyšela na konci a dohonila jsem Mirka a tam byly paní učitelky. Já jsem se hrozně lekla...." (Jana Z.)
Den čtvrtý - pondělí 4.4.2016
Tak dnes zase do práce - učili jsme se celé dopoledne. Nejdříve jsme si dali vlastivědu, abychom splnili úkoly od paní učitelky Petrovičové. Překvapivě jsem si s dětmi nádherně popovídala o komunizmu, Pražském jaru, Sametové revoluci, dokonce i o 17.listopadu 1939. Zhodnotili jsme vládu současného prezidenta.....No hodina jak víno (asi 70 minut:-) Pak byla matika a další scio testík, tentokrát ve dvojicích. Následoval oběd a po poledním klidu byly děti rozlosovány do smíšených družstev po 11, ve kterých byli prvňáci, třeťáci a páťáci dohromady. Skupiny plnily různé úkoly - soutěž v běhacím pexesu, skládání tangramu, přechod bažiny a nakonec skládání rozstříhaných vět. Během těchto soutěží jsme obešli zase velký kus okolí našeho penzionu a každá z nich byla na jiném místě. Vrátili jsme se akorát na večeři.
".......Poté jsme měli vlasivědu, která trvala 70 minut a velmi mě bavila. Pak jsme si dali ve dvojici matematické sciotesty. Já byl s Filipem a to bylo taky super........." (Dan K.)
".........Snídaně proběhla v klidu a pak nejlepší hodina vlastivědy, jakou jsem zažil (trochu se to opakuje, ale já si to užívám). ......Pak jsme hráli sbírání pexesa a ještě 4 otravné hry...." (Vítek S., který by se asi raději učil vlastivědu místo hraní her)
"........Paní učitelka rozlosovala skupiny (naštěstí jen pro dnešek). O poledním klidu jsme celá ta skupina měli jít na jeden pokoj a tam vymy sle básničku a náš pokřik. Potom jsme šli ven. Venku jsme hráli po skupinách různé hry, třeba pexeso, skládali jsme čtverec z různých dílků, přenášeli jsme děti na druhý břeh a skládali jsme větu z jednotlivých slov.........." (Terka P.)
"........Potom jsme zápas s jinou školou a vyhráli 1 : 0 . Ale oni pořád faulovali a jeden náš hráč musel kvůli nim odstoupit a hráli jsme bez něho a udrželi jsme konto. Potom jsme vyřvávali, že dostali na pr.. a to jsme přehnali....." (Mirek)
"............První úkol bylo běhací pexeso. Běhali jsme po jednom pro dílek pexesa a sbírali jsme dvojice. V tomto úkolu byl náš tým 2. a my jsme hrozně jásali. Druhý úkol byl skládání tangramu (rozstříhaný čtverec.)Nejdřív jsme si vylosovali všechny dílky, sice jsme to všechno vylosovali jako první, ale vždycky, když jsme nevylosovali naši barvu, byla jsem hrozně nervózní, protože to vypadalo, že ostatní získávají úplně pořád. Nejhorší bylo poskládání všech dílků do čtverce. Mořili jsme se s tím hrozně dlouho a když jsme to složili, já si uvědomila, že tuhle skládačku mají v jedné kavárně a já ji umím poskládat nazpaměť. Připadala jsem si, že jsem úplně blbá.....3. úkol byl přenášení. Já jsem nesla Jindru, to dokonce 2x, protože mi zase přeběhl na start, místo aby zůstal v cíli. Mě nesl Erik a myslím, že mě málem neunesl........" (Sofča K.)
"......Nejvíce se mi líbily zpřeházené věty, protože jsme vymýšleli zvláštní spojení, např. Monika ráda věší děti, maluje pořádek, stříhá body a podobně......." (Hedvika R.)
Den třetí - neděle 3.4.2016
Neděle - žádné učení, jen vyřídit resty v psaní deníčku (někteří nestačili napsat včera ani datum). Po splnění této jistě milé povinnosti jsme se vydali na další výpravu do okolí, tentokrát do lesa k "Velkému dubu," kde jsme stavěli po malých skupinkách lesní domečky, většinou pro skřítky, jak jsme se dozvěděli :-) Jen tak tak jsme to stihli na oběd. Po poledním klidu nás čekal pro změnu stíhací závod v biatlonu, na který se, jak to bývá, kvalifikovali ti nejlepší ze včerejšího závodu intervalového. Byl to teda fičák - běhala se trestná kola za netrefené terče a doběh do cíle byl opravdu dramatický. Jukněte do fotogalerie, pokusím se tam nahrát nějaké fotečky. Večer pak bylo vyhodnocování a bylo rozdáno veliké množství trilobitů.
"..........Dnes jsem se probudila v půl sedmé. Chvilku jsme si s holkama na pokoji povídaly. Byly jsme strašně unavený po včerejšku, že když jsme po budíčku vstaly, z postele, tak se nám podlamovaly nohy..........." (Justýna M.)
"........Po úmorných hodinách školy (podotýkám, že si jen ti, kteří to nestihli, dopisovali deník) se učitelky rozhodly, že nás zavedou do lesa..."
"............Doma jsme měli odpočinek a nakonec hlavní hra dne - stíhací biatlon. Velmi namáhavá disciplína, po které jsem byl úplně vyčerpán. Za každý netrefený cíl jsme běželi trestná kola. Já jsme skončil třetí, čímž jsem se zlepšil o 3 místa....." (Dan K.)
Den druhý - sobota 2.4.2016
Dnes jsme se probudili do chladného dne, všude byla jinovatka. Během dopoledne se ale začalo oteplovat, sluníčko dělalo, co umělo. Bohužel na škole v přírodě se učí i v sobotu, tak musely děti vydržet přírodovědu (úkol od pana zástupce) a scio test z matematiky (testováni budeme hned po příjezdu, tak to bylo nanečisto:-) Před obědem byla ještě tělovýchovná chvilka (trampolíny a fotbálek) a malá masáž pro studijní typy (testy všeobecných studijních předpokladů... Po obědě a poledním klidu jsme běželi pravdový a nefalšovaný šlovický biatlonový závod s intervalovým startem a čtyřmi střeleckými položkami. Dvě ležky a dvě stojky - střelba ostře nabitými opinkanými tenisáky na tetrapaky a pet lahve. Navečer byla vyhlásena týmová soutěž, ve které si dvoučlenná družstva starších dětí vybrala svého prvňáčka, kterého vystrojila na módní přehlídku, kterou taky řádně okomentovala. No a to bylo dneska všechno.
".............Po poledním klidu jsme měli hru. Museli jsme běhat biatlon, byl dlouhý asi 2 km. Když jsem doběhla, chvíli jsem si myslela, že umřu........" (Adélka K.)
".............Po poledním klidu jsme šli ven a měli jsme závod biatlonu. Byla jsem strašně vyčerpaná, protože jsem chvilku předtím skákala na trampolíně.Chodili jsme po žlutých fáborkách a u červených byly učitelky a daly nám míčky a řekli, jestli si máme sednout nebo lehnout. Pak jsem šla zase na trampolínu................." (Sára G.)
"..........Dostali jsme úkol ve dvojici si najítnějakého prvňáka,ustrojit ho a prvňák byl potom na módní přehlídce a někdo z dvojice ho komentoval. Našli jsme si prvňačku Evu,oblékli jsme ji do mojí pláštěnky, pláštěnku trochu zagumičkovali a ještě ji trochu učesali. Naše prvňačka byla skvělá, protože se vším, co jsme navrhli, souhlasila. Sice jsme se na módní přehlídce neumístili, ale to vůbec nevadilo, největší zábava byla to připravovat...." (Sofča K.)
"...........Pak jsme si vymódilli ty prvňáky. Já se Sárou jsme si vzaly RozárkuJ. a udělaly jsme z ní filmovou hvězdu. Potom jsme měli jít k prvňákům do patra. Tam se měl prvňák ukázat, projít a hlavně vyhrát. Když jsme šly na řadu, tak jsme byly nervózní, ale Rozárka to vládla:................" (Justý M.)
".......potom nám bylo oznámeno, že budeme hrát hru biatlon, což byla podle mého názorunejlepší hra na mých školách v přírodě. Museli jsme běžet trasu přes kilometr a půl. Také jsme házeli tenisovým míčkem na láhve nebo na plechovky. Za jednu netrefenou flašku se nám do času přičetla jedna minuta. Já jsem se umístil na 6.místě naší třídy. Dostal jsem jednoho trilobita (naše "peníze"). Hrozně jsem ho hlídal, , ale nakonec jsem ho ztratil :-( :-( ............"(Dan K.)
Den první - pátek 1.4. 2016
Tak jsme zdárně dojeli na místo naší letošní školy v přírodě. Cesta nám rychle uběhla, autobus byl pohodlný, pan řidič spolehlivý. Dokonce jsme dojeli na místo jako první, protože náš pan řidič si vyhledal rychlejší cestu :-) Po vyložení kufrů jsme děti nasypali do jejich pokojů - bydlí se po 4 - 5 na pokoji, oproti minulým školám v přírodě novinka - jsou společné záchody a sprchy. Zas něco trochu jiného......... Po vybalení věcí a zabydlení se byl oběd (hrachovka a rizoto). Odpoledne jsme zašli na procházku po okolí. Počasí se začalo umoudřovat (od rána slabě pršelo), dokonce začalo pomalu vykukovat sluníčko. Došli jsme až k Čechovu mlýnu, kde je elektroskanzen, ve kterém nám potomek původních majitelů pan Čech vyprávěl o historii nejstarší vodní elektrárny v tehdejším Rakousku - Uhersku, která byla vybudována právě na Čechově mlýně u řeky Berounky. Bylo to zajímavé, ale až moc odborné - o výrobě střídavého napětí a proudu se budou díťátka učit až v osmičce, tak třeba si vzpomenou :-)
Pak bylo volníčko až do večeře (trampolíny a fotbálek), po večeři to samé a před sprchou ještě něco napsat do deníčků, čtení (Kopyto a Mňouk) a dobrou!
".............Zkoušel jsem na školu v přírodě přihlížet co nejnegativněji,abych z výsledku byl trochu víc nadšen.Ráno jsem se probudil v 6:00. Ta hodina, co jsem se snažil usnout, mi připadala jako celý den. V sedm hodin jsem se převlékl a nejhorší myšlenka, která mě mohlanapadnout, byla ta, že něco nemám...................." (Vítek S.)
".......Takže cesta autobusem byla super. 10 bodů z 10 bych dal. Akorát na konci cesty se začal autobus různě pohupovat, takže se mi udělalo trochu špatně. Když jsme dojeli, pocítil jsem trochu zklamání. Penzion na první pohled vypadal s prominutím hnusně. Ale potom jsem zjistil, že je v penzionu wifi. Plus navíc. A poté jsem zjistil, jak útulné mají pokoje a najednou se mi tu líbilo." (Dan K.)
".............Pokoje jsou docela hezký, ale jen když jsou uklizený :-) Venku jsme byli asi 2 hodiny, bylo to super, skoro 1 hodinu jsme strávili na trampolíně. VELKÝ + za trampolky :-) a za jídelnu.Večeře byla moc dobrá, měli jsme buchtičky se šodo!!!" (David G.)
"............Cestou jsme došli k elektroskanzenu. Tam jeden postarší pán vyprávěl o elektrice a o tom,že stroj, vedle kterého jsme stáli, jsou jen dva na světě, ale mě to moc nebavilo. Byly tam ještě dvě labutě a kočka......................" (Adélka K.)
Termín: 1. - 8.4. 2015
Místo: Šlovice - Hřebečníky, okres Rakovník, středisko Nad Starým mlýnem
Účastníci: 5.B, 3.A a 1.B