Škola v přírodě 2014/15 - Adršpašskoteplické skalní město

Penzion Metuje, Teplice nad Metují 276, http://www.penzion.metuje.eu

Termín: 23. - 30.5. 2015

Odjezd z Dědiny naproti poště, sraz v sobotu 23.5. v 7:00, odjezd v 7:20, plánovaný příjezd v sobotu 30.5. kolem 15:00

________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Termín: 22. - 29.4. 2014 ( út - út)

Místo: Nové Hutě na Šumavě, chata Kodrea http://www.kodrea.cz

Den první - úterý

Odjeli jsme luxusním autobusem a zastávku přibližně v polovině cesty u Příbrami jsme měli na opravdu luxusním parkovišti.

Po příjezdu do Nových Hutí jsme se vystěhovali z autobusu a hned potom začal luxusní liják. Když asi po dvou hodinách začalo luxusně svítit sluníčko, zašli jsme se vyvenčit do luxusní šumavské krajiny.

Při návratu jsme asi 200 m od naší chalupy objevili luxusní dětské hřiště, kde jsme se trochu proskotačili. Oběd a večeře byly chutné, nechci předbíhat, ale jídelníček na budoucí týden vypadá luxusně. Tak to by bylo na úvod všechno a zítra budou psát už děti. Doufám, že luxusně :-)

Pozdravujeme všechny rodiče. Renáta Řim a 3.B

Hedinka píše:

Přišli jsme na autobusovou zastávku před poštou. Tam na nás čekala paní učitelka se spoustou dětí. Odjeli jsme na Šumavu. Jeli jsme asi 1 a půl h. Také jsme měli přestávku. Potom jsme samozřejmě jeli zase dále až k hotelu Kodrea. Tam jsme se ubytovali a začali vybalovat. Pak jsme měli oběd. Po obědě jsme měli polední klid a pak jsme šli na prochajdu. Na prochajdě jsme viděli spoustu kytek a listí. Také jsme hráli hru. Pak jsme šli na hřiště, tam jsme byli asi půl hodiny. Pak jsme v hotelu Kodrea hlasovali o to, jaké hry budeme hrát. Pak jsme šli na véču a potom nám paní učitelka četla v pokoji u holek Mikeše.

Necenzurováno :-)

Den druhý - středa

Dnes jsme se ráno učili a před obědem jsem nechala děti proskotačit venku. Odpoledne jsme si povyprávěli ohistorii kraje, o pašerácích a o králi Šumany Kiliánovi Nowotném. Navázali jsme velkou soutěží pašeráckých klanů, vyzkoušeli jsme si pohyb v terénu plném kluzkých kamenů, bláta a zrádných slatí.

Sofča píše:

Ráno nás Hedvika učesala, oblékli jsme se a šli jsme na snídani. K snídani jsem měla rohlík s máslem a medem. Po snídani jsme se učili čj. Potom byla svačinka, dozvěděli jsme se takébodování pokojů v úklidu, měli jsme 10 bodů z 10. Také nám přišly dopisy. Já jsem dostala se Čtyřlístkem.

Pak jsme šli ještě na chvíli do pokoje. ……K obědu jsme měli hrachovou polévku, moravského vrabce s bramborovými knedlíky a špenátem. Po obědě byl odpolední klid. My jsme si povídali. Když skončil odpolední klid, šli jsme na louku a tam byla vyhlášena soutěž ve skupinkách o nej pašeráka. Rozdělili jsme si družstva. Já jsem byla v družstvu se dvěma třeťákama, třema čtvrťákama a třema prvňákama. Byli jsme v družstvu divokých Divočáků. První úkol byl, že jsme se měli odnosit ke svým značkám, ale jeden z družstva se nesměl nechat odnést. Druhý úkol byl, že nám paní učitelka nastavila pytlíček a počítala do šesti a my jsme měli po hmatu a v tichosti poznat, co v tom pytlíčku bylo…… Pak jsme museli přejít přes potok a poté jsme přecházeli přes bažiny. Poslední úkol byl, že se z jednoho družstva vybral jeden, který měl zavázané oči a aspoň jeden navigátor. My jsme měli dva. Navigátoři navigovali každý svého slepého. V téhle soutěži jsme byli čtvrtí. Pak jsme šli do hotelu, převlékli jsme se a šli jsme na večeři. Pak bylo vyhlášení nejlepšího pašeráka…….(Necenzurováno, ale zkráceno)

Vítek napsal:

Po matice jsme šli na hřiště. Já jsem si čutal s kamenem, potom jsem odpočíval na vyhřátých místech a nakonec hrál fotbal. Pak nás paní učitelky rozdělily do 7 týmů po 9. Hráli jsme si na pašeráky a nejvíc mě bavilo prolézání mezi spadlými stromy a bažinami. Vrátili jsme se tak, že jsme mohli ještě pobýt venku. Já jsem dopisoval deník, potom jsem šel ven. Samozřejmě jsme se nejdřív navečeřeli………. (Necenzurováno, ale zkráceno)

Den třetí – čtvrtek

Dnes jsme se po obědě vydali na meteorologickou stanici na Churáňově. Cesta byla dlouhá asi 8 km. Pak se nás ujal velmi hodný pan meteorolog, který nám vyprávěl, co všechno se na stanici měří a jakými přístroji. Cesta zpátky nám uběhla rychleji než cesta tam. V závěru se nás snažil dohonit veliký černý mrak, ze kterého začaly padat veliké dešťové kapky. Závod jsme vyhráli. Po večeři jsme si zahráli na Partičku – skládali jsme ve skupinách příběh po jednom slově a telefonovali s Rumcajsem, Krakonošem, panem ředitelem, paní uklizečkou a paní hospodářkou ze školní jídelny.

……Učili jsme se ČJ a M a potom jsme vymýšleli věty na různé téma. Jeden řekl nějakou větu na téma popelnice a druhý pokračoval……… Potom jsme šli na meteorologickou stanici, kde měřili tlak, vodorovnost oblohy a předpovídané místo dopadu meteoritu. (Vítek)

……Šli jsme docela dlouho, než jsme tam dorazili. Chvíli jsme šli do kopce, pak zase z kopce, rovně, do zatáček, ale nakonec jsme tam dorazili. (Terezka P.)

……Dnes jsme šli na meteorologickou stanici. Byla to dlouhá cesta. Moc nás bolely nohy. Ale hezky jsme se prošli. Byly takové malé přeháňky, někdy vedra, někdy tak akorát a někdy trochu pršelo. A pak jsme tam došli. Byly tam samé stroje a teploměry. Měli jsme se hezky, ale byla jsem moc unavená. Ale stálo to za to. Pak jsme dorazili a já jsem byla ráda, že sedím. (Sára)

……Večer jsme hráli takovou hru, že čtyři děti seděly na židlích a vyprávěly příběh. Ale pak mě paní učitelka opravdu vystrašila, protože jí zazvonil mobil a řekla, že mi volá ředitel a že jsem vyhrála nějakou mezinárodní soutěž v kreslení a já jsem nic neřekla. (Terezka Š.)

Den čtvrtý - pátek

Dnes jsme se (jako každý den) po vydatné snídani zase trošku učili. Po obědě máme v plánu jít na Chalupskou slať do Svinné Lady. Snad nám to počasí dovolí, neboť předpověď je nejednoznačná, prý nemohou nic zaručit, vědci.....

Na Chalupskou slať jsme dorazili v pořádku, posilnili jsme se na dětském hřišti a po poválkových chodníčcích jsme došli až k jezírku. Pak jsme si čistě z dlouhé chvíle ještě prošli naučnou stezku Les v Borové Ladě, kde bylo několik zastavení s povídáním o ekosystému lesa. Výlet se trochu protáhnul, na večeři jsme došli o půl hodiny později. Malinko jsme i zmokli, ale zase jsme unikli bouřce, která nás zase někde za patami strašila. Celý výlet byl dlouhý asi 14 km, tak děti ani neprotestovali, když byly zahnány do pelíšků o něco dříve, aby si odpočinuly na další den.

Dnes jsme šli do největšího rašeliniště v České republice. Rašelina se těžila jako palivo, hnojivo, topení, podestýlka pro domácí mazlíčky a jako lázeň. Rašelina až 7 metrů pod zem a na ní další a další. Paní učitelka říkala, že se v ní dokázala utopit i kráva. Nevím, jakou měla rašelina barvu, ale na místech, kde svítilo světlo, byla voda rezavá.........(Vítek)

..Bylo tam hřiště a taková cesta. Šli jsme po té docela dlouhé cestě, až jsme došli k takovému jezeru. Bylo tam pár kachen a takové trávové ostrůvky. A vedle toho konce rašeliník dlouhý sedm metrů. Dokonce tam někomu spadlo pero.....(Sára)

Hned po snídani jsme šli na Chalupskou slať. Paní učitelka říkala, že se tam utopila kráva. No já se tomu ani nedivím, protože ta bažina byla 7 metrů hluboká. A nejzajímavější na tom bylo, že to bylo hrozně nenápadné, byly to jenom listy, jenomže pod těma listama to bylo 7 m hluboký..... (David)

 

Den pátý – sobota

Odpočinek byl nutný, protože nás čekal sportovní výkon v lanovém centru Zadov. Centrum je nedaleko meteorologické stanice, kde jsme byli předevčírem a protože jsme cestu už znali, tak nám rychle utekla. V lanovém centru se děti opásaly sedáky a po krátké instruktáži o tom, kterak se jistit proti pádu, začaly samy zdolávat nízké překážky. Potom šli čtvrťáci na ty vysoké a třeťáci si mohli dát celý okruh ještě 2x. Na zpáteční cestě nás zase trochu poškádlil deštík, ale tentokrát jsme neunikli. Ještě jsme se byli podívat na starý skokanský můstek na Kobyle, dokonce jsme i vylezli tam, odkud se kdysi spouštěli při závodech skokani. No – musejí to být troch blázni, ten pohled dolů v nás vzbuzoval respekt.

 

Po návratu, usušení se a po večeři proběhla talentová soutěž Novohuťský X faktor a poslali jsme do školy videopozdrav s písničkou o škole v přírodě, kterou nás vítězové naučili a kterou jsme si společně zazpívali. Chcete ji slyšet? Klikněte zde.

 

 

 

Dnes jsme po snídani vyrazili do lanového centra kousek od meteorologické stanice. Nejdřív jsme si s Erikem mysleli, že lézt asi dva metry nad zemí bude nanic, ale nakonec to ušlo......Cestou zpátky jsme se stavili na lyžařském můstku (byla to pořádná výška). Nechápu, jak mohli lyžaři skákat na lyžích z takové výšky, a to byl jen střední skokánek..... (Vítek)

 

......V tom lanovém centru to bylo super. Byli jsme zajištění a lezli jsme po kladině, houpací síti, na provaze, na kterém byly provazy, dřevěné sloupy a lanovka..... (Áďa)

 

.....Nejlepší překážka byla taková lanka, na kterých bylo hodně adrenalinu..... (David)

 

 

Den šestý – neděle

Věřte nebo nevěřte, ale dnes jsme se celé dopoledne učili. Všichni dohromady, třeťáci i čtvrťáci. Měli jsme angličtinu :-) Rozdělili jsme se do smíšených skupin a hráli jsme Kufr in English, čiliže Suitcase. No a pak měly děti za úkol v svých skupinách sehrát scénku v angličtině. Poradily si s tím skvěle a překvapivě nevyhráli jedničkáři!

Odpoledne jsme se chystali na fáborkovou bojovku, ale bohužel v poledne začal „slejvák,“ dokonce padaly i kroupy....takže náhradní program.

Klání módních domů nám vyplnilo celé deštivé odpoledne. Úkolem módních návrhářů bylo vytvořit a předvést modely večerních šatů, společenských šatů, šatů na sport, na pláž a pro volný čas. Žasli jsme nad nápaditostí a vtipem módních společností. Svou kreativitu pak všichni mohli uplatnit v přípravách na diskotéku, která se konala po večeři.

Děti diskotékovaly s obrovským nasazením. Po skončení skotačení jsme se s dobrovolníky vydali na procházku noční Šumavou. Bylo mokro a kluzko. Zastavil nás až rozvodněný potok. Dohodli jsme se, že se musíme na trasu zítra podívat za světla.

 

Dnes dopoledne jsme měli angličtinu. V angličtině jsme dělali různé soutěže. První soutěž byla, že jsme popisovali anglická slovíčka. A moc se mi to líbilo. Potom jsme vymýšleli anglické scénky. A bylo to bezva...... Po obědě padaly kroupy a byl strašný slejvák a pak nás rozdělili do skupin. Byla módní přehlídka....... Jako model jsem se moc styděl........ A pak v noci jsme šli na procházku a já jsem se strašně bál. (Filip)

 

.... Když jsme šli z diskotéky a někteří šli, jestli chtěli, i noční přírodou. Já jsem se nebála, že na mě někdo vybafne, ale že zakopnu..... Šli jsme, ale pak jsme si všimli, že je před námi voda, tak jsme se vraceli. Šli jsme kousek sami, kdo chtěl. Potom jsme se společně vraceli do chaty a pak jsem rychle usnula. (Sára)

 

…....Bylo to fakt strašidelný......... (Erik)

 

…...Potom byla módní přehlídka. Sáře to strašně slušelo, měla dlouhou večerní róbu. Já jsem měla plážový model a Terka P. měla krátké večerní šaty. Večer byla diskotéka. Filipa jsme málem utancovaly.......... (Terka Š.)

 

Den sedmý - pondělí

Tak už skoro konečná....... Dnes se hodnotil celkový úklid. Musím říct, že jsem se dmula pýchou, protože moji třeťáčci byli v úklidu ze všech nejlepší :-) Pak jsme dětem postavili fáborkový okruh s otázkami z prostředí školy v přírodě. Po obědě jsme se vydali hledat paš ukrytý v roce 1950 Kiliánem Nowotným, když byl při přechodu hranic postřelen. Obě třídy ho, představte si, našly, i když se o to už 64 let kdekdo pokoušel a marně! Pak následovala plánovaná drsňárna. Přihlásilo se na ní jen 8 odvážlivců, ale nepočílali jsme, že se jí nedobrovolně zúčastníme všichni. Při návratu od hledání pokladu nás totiž zastihlo na louce krupobití!!! Večer už jsme jen vyhodnotili celou školu v přírodě, její bodování a předali dětem upomínkový hrneček, který pro nás vyrobila šikovná paní Bittnarová. Dětem i nám se hrnečky moc líbily a moc a moc děkujeme.

 

Zítra plánujeme příjezd kolem 14.00. Dobrou!

 

 

 

©2013 Řimnáčová Renata, All rights reserved. Developed by Knowlimits & design by Themebazaar